Anoda hřebenitá
 Anoda hřebenitá | |
|---|---|
 Anoda hřebenitá (Anoda cristata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | slézotvaré (Malvales) |
| Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
| Rod | anoda (rod) (Anoda) |
| Binomické jméno | |
| Anoda cristata (L.) Schltdl., 1837 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.png)
Anoda hřebenitá (Anoda cristata) je jednoletá rostlina, půl až metr vysoká a kvetoucí v pozdním létě mnoha nafialovělými květy. Je jediný druh rodu anoda, který se jako neofyt příležitostně vyskytuje v české přírodě, do které se dostal až v druhé půli 20. století. Poprvé byla ve volné přírodě České republiky pozorována roku 1973 a pravděpodobně je zde, stejně jako do jiných zemí, zavlékána s americkými sojovými boby; objevuje se obvykle v místech, kde se tyto překládají, zpracovávají nebo zkrmují. Od ostatních druhů rodu se odlišuje hlavně stupněm ochlupení a tvarem listů.
Původní areál anody hřebenité zabírá podstatnou část Ameriky, od jihozápadu Spojených státu přes Mexiko a celou Střední Ameriku včetně Karibiku až po Bolívii a severní části Chile a Argentiny. Těžištěm rozšíření celého rodu je Mexiko. Druhotně byla zavlečena do Austrálie, na jih Afriky, Blízký východ, indický subkontinent, ruský Dálný východ i do některých evropských zemí.[1][2][3][4]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Vyrůstá obvykle podél vodních toků, kde nachází vlhkou, propustnou a na živiny ne příliš bohatou půdu. Ve výživné půdě bývá sice rostlina vyšší a vyvine více listů, její kvetení je však slabší. Vyskytuje se na obdělávaných polích, v řídkých lesích a křovinách, stejně jako v narušovaných místech ve městech a okolo cest. Roste do nadmořské výšky až 2600 m. Je cizosprašná rostlina s protandrickými květy rozkvétající v pozdním létě, jež bývají opylovány létajícím hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 30, 60 či 90.[1][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednoletá rostlina s rozvětvenou, přímou až poléhavou lodyhou dorůstající do výše 40 až 100 cm, která má dlouhý kůlovitý kořen. Chlupatá lodyha je porostlá řapíkatými, oboustranně pýřitými listy, které bývají velké 3 až 9 cm a mívají variabilní tvar, jsou vejčité, hrálovité nebo čárkovité, celokrajné nebo dlanitě tří až pěti laločné. Palisty jsou nenápadné, čárkovité a brzy opadávají.
Květy bývají veliké asi 2,5 cm a vyrůstají jednotlivě na stopkách 5 cm dlouhých z paždí listů. Jsou oboupohlavné, pětičetné, jejich kalich má do půli srostlé trojúhelníkovité cípy asi 8 mm dlouhé, které se za plodu zvětšují. Korunní lístky jsou 15 až 25 mm velké, obvejčité, na konci mělce vykrojené a s krátkým nehtíkem. Zbarvené jsou modrofialově až červenofialově (sušením zmodrají), nebo výjimečně bílé a vždy jsou tmavě žilkované. V květu je do sloupečku srostlých pět chlupatých tyčinek, svrchní semeník a čnělka rozdělená do 10 až 19 větví s hlavičkovitými bliznami.
Plod je diskovitý až polokulovitý, asi 1 cm velký a obalený vytrvalým kalichem. Skládá se z 10 až 19 nestejně pukajících plůdku se špičatým výrůstkem směřujícím paprsčitě ven z plodu. Plůdek obsahuje po jednom hnědočerném, ledvinovitém, drsném, asi 3 mm velkém semeni. Dozrávají v září a říjnu a jsou jedinou možností, jak se může rostlina rozmnožit.[1][5][6][7]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Ve své rozlehlé domovině se anoda hřebenitá projevuje jako nepříjemný plevel hlavně na polích s obilím, vojtěškou, mákem, bavlníkem, tabákem i zeleninou. Někdy však bývá jako okrasná rostlina vědomě vysévána do nevyužívaných zákoutí, kde se sama každoročně obnovuje a kvete bez zvláštních nároků. Mladé listy se jedí jako zelenina a kořenem se léčí kašel. V Evropě je nepůvodní rostlinou, jenž nemá tendenci agresivně se šířit na nová stanoviště.[1][5][7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
List -
Plod v kalichu -
Semena
_leaf.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Anoda cristata, s. 311.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 13.08.2018]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 13.08.2018]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Anoda cristata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2018-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c VIBRANS, Heike. Anoda cristata [online]. CONABIO Comisión Nacional Biodiversidad Mexicana, Mexico City, Mexico, rev. 24.07.2009 [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ FRYXELL, Paul A.; HILL, Steven R. Flora of North America: Anoda cristata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Southwest Environmental Information Network: Anoda cristata [online]. Southwest Biodiversity Consortium, Arizona State University, Tempe, AZ, USA [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu anoda hřebenitá na Wikimedia Commons 
Taxon Anoda cristata ve Wikidruzích
